Vodácký kurz 8.ročníku.

Jako každý rok, tak i letos vyjeli žáci 8.ročníku na vodácký kurz na Orlici. V pátek 4.června si potrénovali na Metuji na klidné vodě - a
v neděli odjeli do Týniště nad Orlicí. Zde byla základna na celé čtyři dny a ještě v neděli navečer se stavěly stany. V pondělí se sjel úsek z

Doudleb nad Orlicí do Týniště, v úterý úsek z Týniště do Krňovic a ve středu z Čermné nad Orlicí do Týniště. Během tří dní si tedy žáci

sjeli po jednom úseku na Orlici, Divoké Orlici a Tiché Orlici. Níže jsou postřehy jedné posádky z pondělního sjezdu Divoké Orlice.

Pondělí

Jelikož jsme šli spát pozdě, bylo skoro jasné, že v pondělí ráno v 8.00 hodin vstávat nebudeme. Nakonec jsme vstali. Budíček, hygiéna,

snídaně
a už jsme spěchali na vlakové nádraží, protože jsme jeli z Doudleb nad Orlicí. Jeli jsme vlakem jménem Ivanka. Už při cestě jsmeč se nemohli dočkat,
až se dostaneme na vodu - nafoukneme rafty a vyrazíme. Přijel instruktor p. Ptáček s vodáckým vybavením. Dostali jsme všichni vesty pádla a helmy
podle velikosti hlavy. Nafoukli jsme rafty, ještě jednou jsme udělali bezpečnost a už jsme vyjeli. Vše se zdálo být v pohodě i přes porušení našeho

nápisu na tričkách - "Nekecej a pádluj !" Jeli jsme a občas jsme museli projet vrbovými větvičkami. Tereza se jedné větvičce vyhýbala tak, že si

najednou stoupla. Její rovnováha však nebyla tak dokonalá a Terka spadla po hlavě do vody. ŠOK !!! Terku jsme vytáhli z vody a čekali na její

reakci. Začala se hnedka smát. A společně s ní i všichni z ostatních raftů. Doteď ji to připomínáme.

Za chvíli byla přestávka, ale před sebou ještě veliký kus cesty. K obědu byl chleba se salámem, okurek a jablko, potom jsme ještě měli tatranku.

V Kostelci nad Orlicí se před námi objevil vysoký jez. Jelikož na něm bylo dost vody, tak jsme ho mohli sjet. Každý raft jel s tříčlenou posádkou.

Od nás jsme to sjížděly my dvě s Jitkou. Při vlastním sjezdu jsme si i zakříčely - byl opravdu dost vysoký a na konci byla velká vlna. Ale bylo to

perfektní. Na ostatních raftech jeli kluci.
Potom jsme jeli asi ještě dvanáct kilometrů. Byli jsme všichni po cestě dost vyřízený. Po příjezdu do kempu jsme měli až do večeře volno.

Potom jsme měli ještě program.

Byl to bezva den.

Zapsala: Jitka Havlová a Radka Podolská