Školní zájezd -  Anglie 2015

 

     Na přelomu září a října dvacet našich dětí a dva učitelé vyjeli na šestidenní zájezd do Anglie. Naše škola získala peníze z evropského grantu, proto děti jely zadarmo a platily jen některé vstupy. Jeli jsme s cestovní kanceláří PhDr. Jany Helikarové, která nám připravila velmi pestrý program. Celou dobu jsme měli mimořádně krásné počasí, a tak jsme si všechny dny ohromně užili.
    Vyjeli jsme v sobotu ráno, v neděli ve tři ráno jsme seděli na otevřené palubě trajektu z Calais do Doveru a pozorovali očekávaný rudý úplněk. Ráno jsme už byli v Londýně, kde jsme strávili devět hodin poznáváním různých míst, která známe z učebnic (Westminsterské opatství, Parlament, Londýnské oko, Park sv. Jakuba, Buckinghamský palác, Trafalgarské náměstí, Národní galerie, Piccadily circus aj.). Odtud jsme odjeli do Worthingu, kde jsme byli ubytováni v rodinách. Děti měly první příležitost si anglicky popovídat a vyřídit různé praktické záležitosti ("jak se zapíná ta vaše sprcha... můžu dostat ještě jeden polštář... nejím vepřové, ale jinak maso jím ... do sendvičů mi už okurky nedávejte...").

     Děti každý den na tři hodiny chodily do jazykové školy St Georges ve Worthingu. Učily se vést jednoduché rozhovory, pilovaly výslovnost, jazykolamy a básničky. (Velmi nás těšilo, že učitelky chválily naše děti víc než děti z jiných škol...)

     Po vyučování jsme jezdili na výlety – jednou do Brightonu, vyhlášeného letoviska a nejznámějšího města jižního pobřeží Anglie, kde jsme mj. žasli nad žraloky, rejnoky a karetami v nejstarším mořském akváriu na světě. Jindy jsme jeli do Porthsmouthu, kde kotví královské loďstvo a kde jsme si mohli prohlédnout a projít dvě z nejslavnějších lodí anglické historie – Mary Rose Jindřicha VIII. a Victory, na které nad Napoleonem zvítězil admirál Nelson. Holky to sice moc nebralo, ale kluci byli nadšení, když si prohlíželi a brali do rukou zbraně, slyšeli výklad k tolika předmětům ze života námořníků a vojáků a představovali si, jak to všechno asi tenkrát vypadalo (třeba jak asi vypadala mrtvola hrdinného admirála Nelsona, kterou tři měsíce vezli od Trafalgaru do Londýna naloženou v sudu whisky).
     Nejsilnější zážitek pro většinu z nás byla cesta do Eastbourneu a na útesy Beachy Head a Seven sisters. Těžká romantika – modré nebe, plné slunce, vytrvalý vítr od moře, vlny rozrážející se o balvany, stometrové zářivě bílé útesy, rovně ukrojené jak špalek tureckého medu, nad námi plachtící racci a buřňáci, na útesech bohatý trávník v noci zastřihovaný divokými králíky... Děti fotily snad všude. Viděli jsme místa, kde si moře z pevniny ukrajuje, i místa (Cuckmere haven), kde naopak moře a řeka hromadí písek a kameny a dává vyrůst nové pevnině.
     Poslední den jsme vyjeli brzy, abychom znovu mohli v Londýně strávit devět hodin (chrám sv. Pavla, Millenium bridge, Monument, chrám v Southwarku, loď Golden Hinde královského piráta Francise Drakea, galerie moderního umění (a donebevolajících nesmyslů) Tate gallery, Tower bridge a nakonec samotný Tower. Tam nás učitele děti moc překvapily – většina z nich dvě a půl hodiny procházela různé části hradního komplexu, studovala královské klenoty, luštila nápisy, které před smrtí zanechali královští prominentní vězni, smála se obskurním zprávám z hradního zvěřince. Před odchodem si polovina z nás popovídala a vyfotila se se sirem Thomasem Cromwellem, Jane Boleynovou, manželkou Jindřicha VIII. a dalšími (aspoň říkali, že se tak jmenují a rozhodně tak vypadali...). Pak už nás čekala cesta lodí po Temži od Toweru do Greenwiche, kde jsme si prohlédli Námořní akademii, slavnou obchodní loď Cuttysark a samozřejmě observatoř a nultý poledník. Byl už ale večer, na značku jsme moc neviděli, a tak některé děti dumaly, jestli to náhodou není nultý večerník...
     V sobotu večer jsme dorazili do Nového Města. Několik dětí slíbilo, že sesbírají nejlepší fotky a udělají prezentace. Tak se máte na co těšit.

               Mgr. Petr Pokorný